O japonské keramice

První výrobky již 10 000 let př. n. l.

Keramické výrobky v Japonsku píší svou historii již od období kultury Jomon (Džómon), teddy v letech 10 000 až 300 před naším letopočtem. V období Yayoi (Jajoi), které následovalo a trvalo až do roku 250 našeho letopočtu, se vyráběly sošky koňů a bojovníků, které jsou známy pod pojmem Haniwa.

Hrnčířská pec a kruh

Významný posun ve výrobě keramiky znamenal vynález hrnčířské pece Anagama (zhruba od 5. století našeho letopočtu) a počátek používání hrnčířského kruhu. To se odehrálo v období Kofun na přelomu 3. a 4. století. Výrobky z pece Anagama  se nazývaly keramika Sue, pro kterou jsou charakteristické tenké stěny a světlá modrošedá barva.

Největší vývoj ve výrobě japonské keramiky a kameniny zapříčinili korejští zajatci, kteří přinesli pece Noborigama, tedy pece stavěné do svahu a komorově. V peci Noborigama bylo možné keramiku vypalovat při teplotě 1400 stupňů Celsia. To umožnilo i výrobu porcelánu, který se začal vyvážet do Evropy. Nejznámější typy jsou Arita a Imari.

Čajová keramika

Výroba japonské keramiky je samozřejmě úzce spjata také s čajovým obřadem. Vždyť tak zvané chawany jsou předmětem obdivu všech účastníků čajového obřadu. Použitá keramika a pomůcky mají v rámci čajového obřadu téměř stejnou důležitost jako příprava a popíjení čaje samotného.

Jak je to dnes

V současnosti se keramika vyrábí po celém Japonsku a hojně se vyváží do Evropy. Je oblíbená pro svou jednoduchost a nádech wabi-sabi, což znamená "rafinovaně omšelý". Dnešní keramika se vyrábí v mnoha dílnách, hlavně na ostrovech Shikoku a Kjúšú.

Japonci rádi o keramice mluví a rádi poznávají, odkud by daný výrobek mohl pocházet. Japonská keramika i porcelán jsou důležitou součástí servírování, na každý chod se podává jiný typ nádobí, na každý pokrm je specializovaný tvar misky či talířku. Estetická stránka servírování pokrmu je nedílnou součástí celkové dojmu z jídla, proto je důležité keramiku či porcelán dobře zvolit dle toho, co se chystáme podávat.