Japonská kuchyně bez debaty patří mezi nejlepší na světě. Vždyť je také zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Přepadne ale občas Japonce chuť na něco nejaponského? A jsou vůbec v Japonsku i mezinárodní restaurace?
Jasně, že i Japonci mají občas chuť dát si něco cizokrajného. Mezi tři nejoblíbenější světové kuchyně patří v Japonsku francouzská, italská a čínská. V Tokiu i v jiných městech navíc najdete tolik prvotřídních mezinárodních restaurací, jako nikde jinde. Pojďme se na ně podívat trochu do detailu!
TOKIO = MICHELINSKÁ STÁLICE
Obecně řečeno, gastronomie je v Japonsku skutečně jedinečná. Typický důraz na detail a prvotřídnost surovin právem slaví úspěchy. Tokio je městem s největším počtem michelinských hvězdiček na světě, Kyoto třetím a Osaka čtvrtým. Že Tokio poráží třeba Paříž nebo Londýn, může znít překvapivě. Což ale teprve, když zjistíme, že mnohé z oceněných restaurací se zaměřují na nejaponskou kuchyni!
Michelinský úspěch souvisí s japonskou filozofií shokunin, tedy snahou dovést řemeslo k dokonalosti. Spojení japonské nezdolné preciznosti, vášně pro absolutní souznění chutí a touhy propojit mezinárodní autenticitu s lokálními japonskými prvky ústí v neskutečné kulinářské zážitky. Ocenění si tak v Japonsku plně zaslouží i francouzské, italské a dokonce i dánské restaurace.
FRANCOUZSKÁ VYTŘÍBENOST
Na francouzské kuchyni Japonce fascinuje pečlivost a sofistikovanost. Je vnímána jako luxusní zážitek plný harmonie a estetiky a v srdcích Japonců má dlouhodobě své výsadní postavení. V Tokiu najdete mnoho podniků specializujících se na francouzské pokrmy, od těch honosných až po útulná francouzská bistra. Mezi nejoblibenější pochoutky tu patří foie gras, croquette, consomné i crème brûlée, ideálně propojené v degustační menu.
ITALSKÝ SMYSL PRO SUROVINY
Milovníky italské kuchyně najdeme ve všech věkových skupinách japonského obyvatelstva, od dětí po seniory. Japonce láká italská čistota chutí, jednoduchost a vizuální elegance pokrmů. Japonskou a italskou kuchyni spojuje i důraz na čerstvost a kvalitu surovin. Mladé Japonky italskou kuchyni naprosto zbožňují a rády sledují početné televizní pořady, věnující se italskému vaření. Boom italské kuchyně v Japonsku odstartoval v 90. letech a doslova si Japonce podmanil. Začalo se prodávat bílé i červené víno, parmazán vystoupal na výsluní i přes to, že Japonci sýry v podstatě nekonzumovali, vzniklo mnoho receptů, které jsou směsicí italských surovin a japonské chuti. Pizza a těstoviny se staly neodmyslitelnou součástí běžného jídelníčku všech Japonců.
TROCHU JINÁ ČÍNA
Čínská kuchyně je v Japonsku všeobecně populární - čínské restaurace tady mají hojné zastoupení a jsou většinou velmi vkusně zařízené. Pokud ale nezavítáte přímo do China Town, je velmi pravděpodobné, že šéfkuchař bude Japonec a bude se podávat trochu jiná čínská kuchyně. Méně mastná, jemnější a bez kontroverzních prvků. Když si například v Tokiu dáte pekingskou kachnu, číšník sice přinese celého propečeného opeřence, ale naporcuje ho před vámi tak, že do slavných placiček přijde jen to nejlepší - dokřupava vypečená kůže. Nečekejte ani kuřecí pařáty, to by bylo v japonské restauraci nemyslitelné.
AMERICKÁ POHODLNOST
Fast foody a burger bary mají i v Japonsku své pevné místo. Pomysleme třeba na vánoční tradicí spojenou s KFC, o které jsme psali v jednom z minulých vydání Geppó. Americkou kuchyni mají Japonci spojenou s jednoduchostí bez komplikací, což je občas vítaný protipól k propracovanosti japonské gastronomie.
A CO NĚCO ČESKÉHO?
Můžeme směle doufat, že je v Tokiu také nějaká česká stopa?
Kdysi české barvy v Tokiu hájila slavná česká restaurace Castle Praha v Roppongi. Jezdili sem slavní čeští kuchaři i číšníci, restaurace sídlila v Nissan building v 19. patře, byla velmi luxusní a chodili sem obchodníci, kteří se chystali na své mise do Čech. Podávala se pečená kachna s knedlíkem a zelím, svíčková, několik druhů guláše. Restaurace i pivnice vznikly z investic japonského pivního holdingu Kirin. Při jedné z přestaveb Tokia však zanikla i budova Nissan, a tím se kapitola této restaurace uzavřela.
Také dnes je ale možné v Tokiu české jídlo ochutnat. První možností je restaurace Dášenka v Shinjuku. Je útulně zařízená a největším tahákem je tu kromě piva guláš s bramboráčky. Objednat si ale můžete i utopence, bábovku nebo třeba jahodové knedlíky. Bramboráčky jsou mimochodem jedním z hlavních taháků české kuchyně v Japonsku - při recepcích na českém velvyslanectví rozhodně nikdy nechybí.
Druhou restaurací je Pilný Piják v Minato. Tento podnik je věnován milovníkovi českého piva Isao Onodovi, který dovážel do Japonska český chmel a slad a pro určitou generaci se stal symbolem českého piva v Japonsku. Můžete si tu dopřát pečeného pstruha s bylinkami, kuře s bramboráky a smetanovou omáčkou, guláš a dokonce i svíčkovou s karlovarským knedlíkem. A samozřejmě pivo, české!
Ačkoliv se při návštěvě Japonska zřejmě budete snažit ochutnat co nejvíc z tradiční japonské kuchyně, najděte si čas i na nějakou evropskou restauraci. Je dost možné, že to bude vaše nejlepší italská, francouzská nebo jiná mezinárodní zkušenost.
Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková
Doprava zdarma od 1500 Kč | |
99 % zákazníků doporučuje | |
Prodejna v Michli | |
3 000 výdejních míst |
Recenze pečlivě sledujeme. Zveřejňujeme pouze hodnocení od našich zákazníků viz Ověřování recenzí. |
rychle vyřízeno, vše v pořádku
Rychle dodani.Nakupuji pravidelne.
Michelská 55 14100 Praha 4
zapsaná v obchodním rejstříku vedeném MS v Praze, oddíl C, vložka 92522
Michelská 55
14100 Praha 4
GPS: 50°3'2.711"N, 14°27'31.403"E
Zboží si můžete vyzvednout v Zásilkovnách po celé ČR