Geppó #40 - Proč se Japonci přezouvají

Když vstoupíte do japonské domácnosti, skoro vždy v zádveří objevíte hromadící se páry bot. Pro cizince možná kulturní šok, pro nás Čechy ne až tak - boty doma zouváme taky a návštěvě automaticky nabízíme pantofle. Proč tedy o zouvání Japonců píšeme? Uvidíte. :-)

Zatímco třeba v USA, Austrálii a v některých částech jižní Evropy není nic zvláštního na tom, chodit doma v botách z venku, u nás je zouvání spíš samozřejmost než výjimka. V Japonsku se ale přezouvají i tam, kde by to nás vůbec nenapadlo.

Čistota a hranice mezi soto a uchi

V Japonsku přetrvává velmi silná kulturní představa, že venek, "soto", je nečistý, prašný, zatímco domácí prostor, "uchi", má být čistý a klidný. Sundání bot tak znamená nejen fyzické ponechání špíny venku, ale i symbolické opuštění hektického venkovního světa a vstup do klidné, soukromé zóny. Valná většina domácností navíc v minulosti pokrývala své podlahy rýžovými rohožemi tatami, které by se tvrdými podrážkami mohly poškodit.

Co je u nás předsíň nebo šatna, to je v Japonsku "genkan" - malé vstupní zádveří, kde se po vstupu hned zujete, abyste dál pokračovali bosi nebo v čisté obuvi. Na rozdíl od naší šatny však genkan najdete i v některých tradičních firmách nebo dokonce i ve veřejných budovách.

Kde všude se Japonci zouvají

DOMA

Jak už jsme zmínili výše, Japonci doma v botech nechodí. My nazouváme bačkory, oni "uwabaki" - a nebo zůstanou v ponožkách.

VE ŠKOLE

Ve většině japonských škol děti odkládají boty okamžitě po příchodu a vymění je za přezůvky, které nosí během vyučování. I my jsme do školy léta nosili bačkory v látkovém pytlíku, takže pro Čechy opět žádné překvapení. Nejen, že přezouvání pomáhá udržet třídy a chodby čisté, dětem se navíc vštěpuje smysl pro pořádek a respekt k prostředí.

NA MÍSTECH DÝCHAJÍCÍCH TRADICÍ

Chrámy a svatyně, čajovny, původní hostince ryokan, veřejné lázně... I tam je se zouváním nutno počítat.

V chrámech turisté boty odloží u vchodu do přihrádky a vezmou si visačku s číslem. Při východu z chrámu, který je většinou od vchodu dost daleko, zase zázračně svoji obuv pod svým číslem najdou.

V tradičních restauracích se boty také odkládají - obsluha je obvykle uloží a když host odchází, opět daný pár bot připraví a nastaví špičkou k východu. I když je restaurace velká, personál si vždy pamatuje, které boty jsou kterého hosta. Pro nás Evropany věc nevídaná a možná i trochu zahanbující, pokud zrovna nemáme boty v dobré kondici, čisté a voňavé.

V PRÁCI? ANO I NE

V běžných kancelářích a obchodních firmách se Japonci nezouvají. Výjimkou jsou ale tradiční firmy, malé podniky nebo řemeslné dílny, nebo třeba prostory pro bojová umění, kde se ctí staré zvyky a zouvání může být součástí pravidel.

NA TOALETĚ. POČKAT, COŽE?

Ano, je to tak. V mnoha restauracích a při návštěvě u někoho doma vás mohou překvapit speciální pantofle připravené před vstupem na záchod. Když se během večeře host vypraví na toaletu, před onou místností se obuje do pantoflí k tomu určených. Je velkou ostudou napochodovat v záchodových pantoflích zpět do restaurace nebo jídelny - a to si pište, že turistům se to často stává. Japonci to sice berou s úsměvem, ale je to pro ně stejně okaté, jak kdybyste vylezli ze sprchy v kabátu.

Závěrem

Na první pohled je zouvání pro Japonce jen zvykem spojeným s čistotou, stejně jako u nás. V Japonsku však sundání bot odráží i typické japonské hodnoty: úctu k místu, respekt k okolí, jasné hranice mezi prostorem veřejným a soukromým a společenskou ohleduplnost.

Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková