Geppó #34 - Proč Japonci nemají rádi číslo 4

Že jsme my Češi občas trochu pověrčiví, je známá věc. Nešťastný pátek 13., rozbité zrcadlo nebo přebíhající černá kočka přes cestu jsou jen hrstkou příkladů. Jak jsou na tom ale Japonci? Věří také ve svých životech na nějaké neštěstím zavánějící mýty? Jasně, že ano. Mezi nejsilnější japonské pověry bezesporu patří tetrafobie.

Strach z čísla 4

Strach z čísla čtyři, tzv. tetrafobie, je hluboce zakořeněná nejen v Japonsku, ale i v některých dalších asijských zemích. V japonské společnosti je tetrafobie silně rozšířená a ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Důvod je prozaický. Číslo 4 se v japonštině vyslovuje "ši", což je zvukově shodné s výslovností slova pro "smrt". Přestože neexistují reálná statistická data potvrzující, že číslo čtyři přináší neštěstí, v Japonsku se s touto pověrou velmi často setkáte tváří v tvář.

Kde v Japonsku čtyřku nenajdete

O tom, že Japonci nic neponechávají náhodě a s číslem čtyři raději nešpásují, svědčí třeba tyto zvyklosti:

- V nemocnici obvykle nenajdete pokoj č. 4. A pokud ano, Japonec ho dobrovolně obývat určitě nebude. Nikdo se také nechce narodit 4. 4., a proto je v Japonských porodnicích na začátku dubna velký frmol. Každá maminka touží porodit buď už třetího nebo až pátého dubna.

- Stejně jako v nemocnicích, ani v hotelech pokoj č. 4 nehledejte. Často také "neexistuje" čtvrté patro, na tlačítkách ve výtahu je zkrátka přeskočeno. V extrémních případech chybí také patra 40 až 49 nebo jakékoliv jiné patro obsahující číslo čtyři. 

- Čtyřku nehledejte ani mezi sedadly v prostředcích hromadné dopravy.

- Stejně jako se u nás nesluší darovat sudý počet květin, japonský dárkový balíček nikdy nesmí obsahovat 4 kusy předmětů.

- Také telefonní čísla nebo poznávací značky automobilů čtyřky obsahují co nejméně. Na druhou stranu někteří členové Yakuzy do své SPZ číslo 4 záměrně umísťují, aby tak demonstrovali pohrdání vlastní smrtelností.

Ačkoliv se to může zdát iracionální, asociace mezi číslem čtyři a smrtí je tak silná, že čtyřku v mnoha oblastech každodenního japonského života zkrátka neuvidíte. Mimochodem, podobně je na tom i číslo 9, které se vyslovuje se "ku", což je homofonní s výrazem pro "utrpení". Na obranu Japonců nutno zmínit, že u nás je to trochu podobné s číslem 13.

Japonská pověrčivost

Existují i nějaké další příklady potvrzující, že jsou Japonci pověrčiví? Kromě toho, že se Japonci usilovně vyhýbají číslovkám 4 a 9, můžeme zmínit třeba tyhle další pověry:

Japonci nespí s hlavou na sever. Přináší to totiž smůlu, protože takto se ukládají zesnulí.

Japonci nikdy nezapíchnou hůlky do rýže. Kromě toho, že to může způsobit neštěstí, je to i velmi nezdvořilé.

Japonci nepíšou jména červenou barvou, červeně se totiž zapisují jména na náhrobcích.

Japonci v noci nikdy nepískají. Mohlo by to přivolat buď japonské příšery Yokai nebo zloděje.

Japonci neotevírají deštník v místnosti. Číhá z toho nebezpečí narušení ochrany prostoru a příchod smůly.

Když Japonce svědí nos, někdo ho zaručeně pomlouvá.

Nejen rozbité zrcadlo - v Japonsku přináší smůlu i zlomený hřeben. Vlasy se považují za součást duše, a proto starat se o vlasy vlastně znamená starat se o život. Rozbitý hřeben tedy může značit konec harmonie. A nebo je důvod této pověry prostší. Hřeben se řekne "kushi", což spojuje slova "ku" - utrpení a "shi" - smrt.

Ať už si o pověrách myslíme cokoliv, faktem zůstává, že jsou důležitou součástí každého národu. Zatímco u nás mají pověry zejména symbolickou roli, v Japonsku často přímo ovlivňují běžný život. Jejich původ hledejme jednak v buddhistické a šintoistické víře a jednak v častých zvukových shodách a jazykových kontextech.

Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková